Zaměstnat cizince je pro českou firmu mnohem nákladnější než zaměstnat tuzemského pracovníka. Kromě nutnosti vyplatit cizincům vyšší mzdu je záležitost spojená i s náročnou administrativou, která může být odrazující pro obě strany. Náklady jsou bezesporu mnohem vyšší, přesto mají tuzemské firmy o cizince velký zájem.
Pracovník z ciziny má ze zákona nárok na vyšší mzdu než český zaměstnanec
S náborem cizinců to nemají tuzemské firmy vůbec jednoduché. Jednou z mnoha komplikací je i vládní nařízení, které firmám nařizuje vyplatit pracovníkům ze zemí mimo EU nejméně 1,2násobek minimální mzdy (minimální mzda je letos 15 200 Kč).
Důvodem k tomuto nařízení byl požadavek odborů motivovat tuzemské firmy k upřednostnění českých žadatelů. Pracovníci z ciziny, kteří jsou ve speciálních vládních programech (Program klíčový a vědecký personál, Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec), musí dostat dokonce až 1,5násobek průměrné hrubé roční mzdy.
Pracovník z ciziny je pro firmu mnohem nákladnější
Náklady na pracovníky z ciziny firmám rostou i kvůli potřebě cizince ubytovat, zajistit jim dopravu, relokaci či víza. Tuzemské firmy v neposlední řadě zdržuje i zdlouhavé vyřízení pracovního povolení pro zájemce, kteří u nich chtějí pracovat.
Zaměstnání zahraničních pracovníků jde až přes tři ministerstva – ministerstvo vnitra, ministerstvo zahraničí a ministerstvo práce a sociálních věcí. Lhůta na vyřízení žádosti o zaměstnaneckou kartu pro pracovníky ze třetích zemí je 60 dnů. Ovšem kvůli častým nedostatkům v žádostech se celá věc značně protáhne.
Tuzemské firmy přesto pracovníky z ciziny ve velkém zaměstnávají
I přes překážky však tuzemské firmy po pracovnících z ciziny doslova prahnou. Nemají totiž jinou možnost, chybí jim kvalifikovaní dělníci. Těch je na trhu dlouhodobě velký nedostatek. Podle odhadů chybí ve výrobě a ve stavebnictví v současnosti asi 300 tisíc pracovníků. Největší nedostatek pociťuje strojírenství, kovovýroba a slévárenství.
Je to způsobeno hlavně tím, že Češi pomalu ale jistě ztrácejí zájem o namáhavou manuální práci. Nedostatek českých pracovníků by mohla vyřešit až změna vzdělávacího systému, kdy by učňovské obory vzbudily vyšší zájem studentů.
.jpg)
Cizinci se do Česka vrací opakovaně
Český pracovní trh cizince láká. Mnozí z nich si zde vydělají až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. Pro srovnání činila průměrná mzda na Ukrajině pro rok 2020 9 600 Kč, to je ve srovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina.
Cizince zde láká také nadprůměrná kvalita života v Česku a nižší životní náklady než v jiných zemích. Řada z nich do Česka přijíždí pracovat pouze na přechodnou dobu. Po tom, co si vydělají, se cizinci vracejí do své rodné země. Do Česka se však mnozí z nich vracejí opakovaně.
Žadatelé o práci ze třetích zemí mají vstup na český pracovní trh mnohem náročnější než ostatní žadatelé z EU. Podmínkou je účast ve speciálních vládních programech, které jim vstup na český pracovní trh umožní. Jedná se o programy:
- Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec,
- Program kvalifikovaný zaměstnanec,
- Program klíčový a vědecký personál,
- Program Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví.
Nově od ledna tohoto roku musí navíc žadatelé o práci ze třetích zemí povinně absolvovat adaptačně-integrační kurz. Za jeho absenci jim hrozí pokuta ve ve výši 10 tisíc korun.