Nařízení tzv. nouzového stavu, který se vztahuje na celou Českou republiku v souvislosti s bezpečnostními opatřeními vyplývajícími z rizik spojených s šířením viru COVID-19 se výrazným způsobem promítlo nejen do běžného osobního a pracovního života občanů, ale v mnohém přetvořilo tvář trhu práce.
Přestože situace na trhu práce je v současné době relativně stabilizovaná, přetrvání aktuálních podmínek může z dlouhodobého hlediska vyvolat ekonomickou krizi, nebude-li dostatečně kompenzován výpadek nabídky a poptávky v ohrožených sektorech ze strany státu.
Koho karanténa nejvíce zasáhla
Ihned se zavedením bezpečnostních opatření se karanténa výrazně podepsala na přímo zasažených provozech.
Bez poptávky po službách zůstaly gastronomické a hotelové provozy, soukromí dopravci zaměření na osobní leteckou dopravu včetně veškerého personálu, provozovatelé kulturních a sportovních institucí a poskytovatelé drobných služeb, jako jsou kadeřnické, kosmetické a wellness profese, osobní poradenství v různých typových oblastech apod.
Zastavení provozu velkého podílu subjektů poskytujících služby navíc pozměnilo dodavatelsko-odběratelskou infrastrukturu, což jako domino efekt postupně vede k úpadku dalších organizací, u nichž se krátí poptávka po surovinách či polotovarech.
.jpg)
Firmy a fyzické osoby v tomto prvním stupni zůstaly ze dne na den prakticky bez práce s nejistou vyhlídkou do budoucnosti. Z tohoto důvodu také provozovatelé organizací začali s omezováním provozu a propouštění zejména na takových pozicích, které nelze prakticky v tomto provozu využít.
Trochu jiná situace je u velkých výrobních a průmyslových společností, které jsou součástí globálního korporátu nebo komponentního dodavatelského řetězce. Tyto firmy se obecně snaží udržet svou zaměstnanost stabilizovanou na úrovni před začátkem karantény, kde to jde, zavádí se práce z domu případně snížení pracovní zátěže při zvýšené zdravotní bezpečnosti.
Problémem pro tyto firmy zůstává ovšem dodávka surovin a také poptávka mimo Českou republiku. Uzavření hranic a ztížené podmínky clení stejně jako omezení v letecké a kamionové dopravě prodloužily dodavatelské lhůty ze zahraničí. Značně také poklesl zájem i produkty, které nejsou řazeny do kategorie běžné spotřeby.
Naopak provozy, které zůstaly zpřístupněny, zažívají výrazný nápor. Poptávka po zaměstnancích se tak částečně přesunula právě do sektorů prodeje potravin a jejich dodávek, plně se využívá potenciál e-shopů a virtuálního prostředí, zejména v oblasti komunikace – ať už vnitrofiremní nebo osobní.
Jak se s karanténou vypořádat a co lze očekávat po jejím ukončení
Udržitelnost aktuální zaměstnanosti, jejíž hodnota dle údajů MPSV odpovídá předkaranténním hodnotám, je možná pouze při zachování likvidity. V této fázi je velmi důležitým aspektem státní podpora a opatření, jež umožňují zachování alespoň podílu pracovních míst u provozně omezených subjektů.
Jedním z důležitých kroků byla změna institutu ošetřovného, jehož prostřednictvím dosahují na náhrady mzdy zaměstnanci, kteří se musí věnovat školou povinným dětem a kteří jsou tímto mimo mzdový systém.
Dalším významným opatřením pak bylo zavedení režimu Kurzarbeit, jehož prostřednictvím je zaměstnavatelům proplácena část náhrad mezd u těch zaměstnanců, kteří pracovat nemohou nebo mají snížený objem pracovní náplně. Nižší příjmy jsou pak kompenzovány odklady daňové povinnosti, splátek půjček či zálohami u OSVČ.
Všechna uvedená opatření budou mít pozitivní vliv zejména na znovunastartování ekonomiky po ukončení karantény, jelikož umožňují zachování solvence a likvidity větší části obyvatelstva.
Jakmile se karanténa zase uvolní, předpokládá se strmí nárůst poptávky ve všech sektorech (kromě mezinárodní dopravy, jež zůstane pravděpodobně velmi omezená ještě po dobu jednoho až dvou let), čímž by se měl vyrovnat předpokládaný pokles zaměstnanosti.
Český trh práce byl navíc od začátku karantény ochuzen o levnou pracovní sílu z chudších států, jež vykonávala převážně těžší manuální práci. Tyto pozice (obecně se jedná zejména o nejnižší pozice ve stavebnictví, pohostinských službách apod.) budou volně k dispozici českým zaměstnancům.
Lze ovšem předpokládat, že se v tomto ohledu zvedne minimální mzda za tento typ pracovního výkonu, jelikož levná pracovní síla nebude kvůli uzavřeným hranicím k dispozici.
Pokud tedy bude karanténa trvat pouze krátkou dobu, bude její dopad na současnou zaměstnanost patrný pouze v několika sektorech, jelikož překlenout období nízké poptávky bude možné prostřednictvím státní podpory.
Podniky využívající levné pracovní síly cizinců budou nuceny přehodnotit přístup k vlastní politice a strategii zaměstnanosti nebo rozvolnit nabídku. V případě, že karanténa bude delšího trvání lze odhadovat, že se zcela změní struktura práce trhu i platební podmínky.