Dnešní svět se vyznačuje zvýšeným stykem velkého počtu kultur na určitém území. Za zmínění stojí především shlukování Hispánců ve snové USA, národnostní menšiny asijského obyvatelstva v Londýně nebo příval ukrajinského obyvatelstva na území naší České republiky. 
Existuje hned řada důvodů, proč se obyvatelstvo z různých částí světa odhodlává k těmto krokům. Ať už to je útěk před ztíženými podmínkami ve státě, náboženské shlukování obyvatel nebo jednoduché hledání zajímavé a jiné pracovní činnosti ve vyspělém státě.
Takový člověk potřebuje k pobytu v jiné zemi učinit spoustu složitých úkonů, kterým je mimo jiné i zisk tzv. modré karty. Před obyvateli, kteří dosáhli na území svého rodného státu určitého vzdělání, stojí proces nostrifikace.
V rámci České republiky hovoříme o procesu, kdy se uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání, nebo jeho části, a kvalifikace jako rovnocenný stupeň vzdělání, které by občan získal na území České republiky.
Když se nad touto citací zamyslíme, lze jednoznačně rozpoznat, že stát, ve kterém chcete vykonávat zaměstnání, nebo pokračovat ve vzdělání, musí uznat diplomy a vysvědčení, kterých jste dosáhli.
Abych proces blíže představil čtenářům nebo potencionálním zahraničním žadatelům o práci v jiném státě, musím se ponořit trochu hlouběji a využít i své právní znalosti.
Kdo rozhodne?
Do procesu nostrifikace, tedy uznání zahraničního vzdělání, je zapojena řada rozhodujících subjektů. V prvé řadě musíme zmínit veřejnou Vysokou školu, která se zabývá na chlup totožným studijním plánem.
Problém nastává, když studijní institut žádost odmítne. V tu chvíli vstupuje do hry Ministerstvo školství, které se případem začne zabývat. Tyto dvě instituce by se dali považovat za ty nejdůležitější, které by měli občana s vyšší kvalifikací zajímat. Mezi další dva lze zařadit Ministerstvo obrany, které má na starosti řešení vzdělání, které bylo v zahraničí získané v oboru vojenství.
V neposlední řadě musím zmínit také Ministerstvo vnitra, které rozhoduje v oblasti bezpečnostních služeb. V takovém případě mluvíme o budoucích policistech či členech výzkumu. Stejnou důležitostí oplývají i krajské úřady, které jsou do procesu taktéž zapojeny.
Co tě čeká?
Tuto otázku považuji za absolutně nejdůležitější. Zodpovídá totiž, jaké kroky je žadatel povinen podniknout, pokud se chce dostat k práci v jiném státě. V prvé řadě se řízení zahajuje podáním písemné žádosti absolventa zahraniční vysoké školy, která je projednávána.
V žádosti nesmí chybět ověřený doklad o vzdělání, popřípadě diplom o ukončení vzdělání. V řízení může dojít i k zajímavostem, jako je řízení za přítomnosti zmocněnce, nebo nutnost překladu zahraničních dokumentů do jazyka příslušného státu. V našem případě samozřejmě hovoříme o jazyce českém.
Průběh, náležitosti a informace o řízení je zakotven v zákoně příslušného státu. V průběhu procesu musí nastat bezpodmínečná ochota dodání všech dokumentů, které instituce může žádat, mezi které patří i ověření pravosti diplomu na základě tzv. Haagské smlouvy.
Instituce srovnává obsah a rozsah zahraničního studia s tím svým a vyhodnocuje žádost. V případě kladného rozhodnutí vydává osvědčení o uznání zahraničního studia na dobu neomezenou. V případě zamítnutí má žadatel právo na odvolání a jeho žádost je podrobena opakovanému procesu. ¨
Pohled na situaci
U procesu nostrifikace je mimo jiné i možnost určité benevolentnosti. To ale stanoví mezinárodní smlouva, která poté vydá osvědčení. Na závěr lze jen dodat, že v případě uznání je žadatel dále ke svému cíli. A tím je získání pracovního povolení v ČR nebo obecně ve státě s odlišnou kulturou a příležitostmi.
Chcete pomoci s celým procesem ověření vzdělání za účelem získání kvalifikované práce v ČR?