Český systém sociální podpory zastřešuje celou řadu dávek, které mají pomoci občanům překlenout obtížné životní situace. Jednou z nich je i příspěvek na bydlení. Mají na něj nárok i cizinci?
Co je příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení je dávkou, která je určena na krytí nákladů souvisejících s bydlením, jestliže žadateli nestačí jeho příjem. Žadatelem může být rodina i jednotlivec.
Nutné je splnění zákonných podmínek a také si musí zájemce o příspěvek požádat. Nárok na tuto dávku nevzniká automaticky. Výše příspěvku není pevná, ale odvíjí se od poměrně složitého výpočtu. Příspěvek se vyplácí zpětně a může být pobírán po neomezenou dobu.
Jak se příspěvek počítá
Obecně musejí náklady na bydlení být vyšší než 30 % (v Praze 35 %) příjmu rodiny. Zároveň 30 % nebo 35 % příjmů jsou nižší než příslušně vyjádřené normativní náklady.
Normativní náklady jsou pak stanoveny legislativně. Jejich výše se pak liší v závislosti na tom, o který typ bydlení se jedná. Odlišně se normativní náklady stanovují pro byty nájemní, pro družstevní a pro byty v osobním vlastnictví.
Co musí žadatel předložit
Žadatel musí doložit v první řadě svoje právo k bytu. Nemusí jej přímo vlastnit, na příspěvek vzniká nárok i tehdy, pokud je uživatel pouze v nájmu.
Dále by měl k žádosti přiložit svoje příjmy, a to příjmy čtvrtletní. Doložení příjmů se týká všech členů rodiny, za určitých okolností lze však na žádost určitou osobu z posuzování vyjmout.
Rovněž žadatel musí doložit příslušné dokumenty prokazující zaplacení nákladů souvisejících s bydlením.
Kde si o příspěvek požádat
Žádost je nutné vyřídit na příslušné krajské pobočce úřadu práce. Místo žádosti se odvíjí od místa bydliště žadatele.
Cizinec a příspěvek na bydlení
Cizinci mají rovněž nárok na příspěvek na bydlení a analogicky i na jiné dávky ze systému státní sociální podpory, například na příspěvek na živobytí.
Musejí však splnit pro přiznání nároku na příspěvek ještě další požadavky. Nutné je, aby měl občan (a případné další tzv. společně posuzované osoby) trvalý pobyt na území ČR. Podobně to platí také pro cizince.
U cizince však platí, že ode dne, kdy pobyt nahlásil, musí uplynout minimálně 365 dnů, aby se jeho pobyt mohl považovat za trvalý. Pro vznik nároku stačí cizinci také dlouhodobý pobyt, a to nepřerušeně v délce minimálně 1 rok.
V tomto případě však dochází ke sporné situaci: Cizinec musí při prodloužení pobytu doložit, že je adekvátně finančně zajištěn. Z toho pak nutně vyplývá, že mu ovšem nárok na příspěvek jen stěží může prakticky vzniknout, protože nesplní výše citovanou podmínku o nízkých příjmech.
Odlišná situace nastává u občanů EU, kde se vyžaduje přechodný pobyt delší než 3 měsíce. Terminologicky se pod dosud uváděným pojmem cizinec rozumí občané ze zemí mimo EU.