Také v Česku existuje povinnost platby daní. Jak se v místním daňovém systému orientovat? Které pojmy jsou nejdůležitější?
Jak vypadá daňový systém v Česku
Daňový systém se v ČR podobá tomu, který uplatňují další evropské země. Sestává z přímých a nepřímých daní. Přímé daně jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Nepřímé daně platí jiná osoba než ta, která je této dani podrobena a na kterou účinky daně dopadají.
Nepřímé daně v Česku
Nepřímé daně mohou být dvojího typu. Ten první tzv. selektivní se týká pouze vybraných druhů zboží. Typ univerzální dopadá na veškeré zboží.
Nepřímé daně jsou:
- DPH
- spotřební daň
- ekologická daň
Univerzální daň v Česku je daň z přidané hodnoty. Ta se platí při nákupu zboží a služeb a platí ji každý. Principiálně platí, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli (plátci) zaplatil.
Spotřební daň je naopak selektivní, jelikož se vztahuje jen na některé komodity, a to s cílem jejich regulace. To může mít jednak důvod zvýšení příjmů státního rozpočtu anebo snížení množství prodávaného zboží s ohledem na jeho škodlivost pro společnost i jednotlivce. Tomu odpovídá skutečnost, že předmětem spotřební daně jsou v Česku minerální oleje, líh, pivo, víno, meziprodukty a tabákové výrobky.
Ekologická daň je jedním z ekonomických nástrojů politiky životního prostředí. Opět je jejím cílem primárně omezit poptávku po určitém statku a podpořit alternativy. V ČR je proto předmětem ekologické daně konkrétně převod automobilů s vysokými emisemi.
Přímé daně v Česku
Přímé daně se obvykle týkají majetku nebo příjmů. Člení se tak na:
Důchodové:
- daň z příjmů fyzických osob
- daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmu právnických osob platí právnické osoby, organizační složky státu, občanská sdružení nebo třeba fondy (akciové, podílové, svěřenské aj.). K této dani je právnická osoba povinna se registrovat bezprostředně po svém vzniku.
Její obdobou je daň z příjmu fyzických osob. Ta se týká těch, kteří mají trvalý pobyt v ČR nebo se v zemi obvykle zdržují.
Majetkové:
- daň z nemovitých věcí (do roku 2014 daň z nemovitostí)
- silniční daň
Daň z nemovitých věcí se vztahuje na stavby a pozemky. Platit ji tak musejí i majitelé orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo třeba ovocných sadů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním chovem ryb.
Silniční daň už se týká pouze těch, kteří provozují nákladní automobily a jejich přípojná vozidla. Změna proběhla v roce 2022. Do tohoto roku platili zmíněnou daň všichni, kteří ke svému podnikání používali auto registrované v ČR.
Již zrušenými daněmi jsou:
- daň z nabytí nemovitosti
- darovací daň
- dědická daň
V souvislosti s daňovým systémem v Česku je potřeba také vědět nejen, jaké daně se platí, ale také to, kdo a kde je musí zaplatit. Pojí se tak s touto problematikou i dva nejdůležitější pojmy:
Kdo je rezident
Jako daňový rezident se označuje takový daňový poplatník, jehož příjmy, ze všech jeho zdrojů na území domácí země i ze zahraničí, podléhají zdanění v domovské zemi. Za českého rezidenta je cizinec považován konkrétně tehdy, pokud má na našem území bydliště (stálý byt) nebo se na území ČR zdržuje déle než 183 dní za kalendářní rok.
Co je to daňový domicil
Daňový domicil určuje příslušnost daňového poplatníka k zemi, ve které platí daně. Příjmy vždy daní pouze v jedné zemi a za tímto účelem má s více než osmi desítkami států světa Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Týká se to především zemí EU.