Řeznictví mladé adepty neláká. Proč tomu tak je a máme se obávat, že se o zpracování masa nikdo v budoucnu nepostará?
Do řeznických učilišť se studentům nechce
Uchazeče o studium řeznické obory na učilištích příliš nezajímají, jak vyplývá z aktuálních statistik. V průběhu několika let ze škol řádově vycházejí jen desítky absolventů. Obor by přitom pro své udržení potřeboval násobně více, aby naplnil prázdná místa po těch, kteří odcházejí do zahraničí nebo už do důchodu.
Prázdnotou zeje v současné době nejméně 2 000 míst v masném průmyslu. Pesimističtější odhady hovoří dokonce až o 5 000 chybějících řezníků.
V zázemí pro budoucí adepty přitom problém není. Řeznických oborů existuje dost a kapacitně jsou schopny pojmout požadované množství studentů. Paradoxně také stále stoupá spotřeba masa, uplatnění tedy po studiu zájemci najdou spolehlivě a ani do budoucna pracovní trh zřejmě neohrozí žádná krize.
Ani finančně si absolventi nestojí špatně, některé společnosti se už dokonce uchýlily k lákavým náborovým příplatkům. Ani vidina pozdějšího dobrého uplatnění a zajištění ale studenty neláká.
Učně odrazuje náročnost a touží po maturitě
Proč je škola „netáhne“? Dle názoru výkonného ředitele Českého svazu zpracovatelů masa je důvod poměrně jednoduchý:
Mladé lidi pod vlivem vegetariánství a jiných podobně postavených životních filosofií zřejmě řezničina nezajímá, neboť se jim obor zdá příliš krutý. To dokládá i fakt, že studenti na školu sice nastoupí, ale často ji nedokončí. Už v průběhu prvního ročníku asi 20 % učňů svou kariéru vzdává. To je poměrně vysoké číslo.
Na humánní přístup ke zvířatům však paradoxně může společnost nemalou měrou posléze doplatit. Zpracovatelé masa začnou scházet. O osud oblíbených lahůdek, jako je třeba sekaná, bychom se v budoucnu mohli reálně obávat.
Fakt, že jsou mladí lidé zkrátka na řeznické obory poněkud citliví, není tím jediným důvodem, proč chybí absolventi. Experti na vzdělání upozorňují, že učňovské školství obecně v tuzemsku nemá příliš vysokou prestiž.
Uchazeči o středoškolské vzdělání jednoznačně preferují čtyřleté obory s maturitou. A to i tehdy, když ke studiu nemají předpoklady, varují odborníci dále.
Vyřeší situaci řezníci ze zahraničí?
Do budoucna zřejmě není perspektiva, že by se situace v tuzemském učňovském školství výrazně zlepšila. Řešením je tedy nábor zahraničních pracovníků.
Ačkoli českým firmám naplnění pracovních míst komplikuje náročná administrativa, pakliže nechtějí omezit svou činnost, jinou volbu v této chvíli nemají. Výroba je tím pádem závislá na pracovnících z Ukrajiny či Mongolska.
Konkrétně pro mongolskou menšinu představuje přitom Česká republika poměrně atraktivní destinaci, v níž o pracovní příležitosti není nouze a lze tu rovněž bezplatně studovat. Ředitelé škol se přitom shodují na tom, že mongolské děti jsou navzdory značné jazykové bariéře učenlivé a jejich rodiče pracovití.
Nábor pracovníků z Mongolska je tak bezpochyby minimálně částečným řešením současné krize v řeznických oborech i řadě jiných profesí.
Nezávazně to s námi proberte. Kromě náboru řezníků v zahraničí zajistíme i potřebné zaměstnanecké karty a další nutná povolení pro práci v ČR.