Občané ČR by svůj vůz měli mít řádně pojištěn. Vztahují se podobné povinnosti i na cizince? A jakým způsobem vhodně pojistku vyřešit?
Která zákonná ustanovení o povinném ručení jsou nejdůležitější
Obecně vyžaduje tuzemská legislativa povinné pojištění vozidla v podobě tzv. povinného ručení, správněji nazvaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.
Zakotvena je tato povinnost v zákoně č. 168/1999 Sb. Prakticky je tak povinnost vztažena na každého vlastníka motorového vozidla, který má svůj vůz zapsán v registru. Pojištění nelze podcenit, bez sjednaného povinného ručení nesmí být vozidlo na veřejné komunikaci provozováno.
Prakticky se tak povinné ručení týká každého automobilu provozovaného na území ČR. Zákon definuje pouze několik výjimek, jako jsou například hasičská vozidla používaná k výkonu služby, včetně jednotek hasičů dobrovolných.
Zároveň se však legislativa v těchto pasážích dotýká i právě cizinců, kteří tvoří ohledně povinného ručení specifickou kategorii.
Jak nahlíží Česká republika na vozy pojištěné v zahraničí
Obecně platí, že má-li cizinec svůj vůz pojištěn v zahraničí, potvrzuje to tzv. zelená karta. V takovém případě už si dotčený vlastník automobilu v Česku povinné ručení sjednávat nemusí. Jeho pojistka je standardně platná.
Analogicky obdobně mohou i čeští řidiči použít zelenou kartu jako doklad platný i v zahraničí. Na tomto dokumentu jsou jeho platnost a konkrétní příslušný územní rozsah vyznačeny.
Kterých států se pojištění týká? V zásadě můžeme zobecnit, že povinné ručení se vždy uzavírá tak, aby mělo územní platnost alespoň v rámci zemí Evropského hospodářského prostoru. To jsou konkrétně následující země:
- Belgie
- Bulharsko
- Česká republika
- Dánsko
- Estonsko
- Finsko
- Francie
- Chorvatsko
- Itálie
- Irsko
- Island
- Kypr
- Lichtenštejnsko
- Litva
- Lotyšsko
- Lucembursko
- Maďarsko
- Malta
- Německo
- Nizozemsko,
- Norsko
- Polsko
- Portugalsko
- Rakousko
- Rumunsko
- Řecko
- Slovenská republika
- Slovinsko
- Spojené království Velké Británie a Severního Irska
- Španělsko
- Švédsko
- Švýcarsko
Navíc je platnost tohoto dokladu rozhodnutím ministerstva financí rozšířena o další státy. Konkrétně se jedná o:
Albánii, Andorru, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Černou Horu, Monako, San Marino, Srbskou republiku, Turecko, Ukrajinu, Vatikán
Od roku 2016 je platnost zelené karty rozšířena tzv. dohodou k interním pravidlům taktéž na území Ázerbájdžánu. Stejná dohoda navíc zmiňuje i další státy, platnost zelené karty se tak vztahuje i na Bělorusko, Írán, Moldavsko, Maroko, Rusko a Tunisko.
K čemu slouží hraniční pojištění
Hraniční pojištění je speciální povinné ručení pro cizince. Uzavřít by si ho měli všichni ti, kteří nemohou platnost svého pojištění potvrdit výše zmíněnou zelenou kartou.
Označení „hraniční“ je dnes již spíše rázu historického, neboť v dobách minulých se toto pojištění skutečně povětšinou sjednávalo právě v místě silničního hraničního přechodu. Dnes je však uzavíráno už dominantně ve vnitrozemí.
Jak uvádí ČKP, hraniční pojištění může být sjednáno na dobu prodlouženého pobytu cizozemského vozidla na území ČR po vypršení platnosti předchozího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platného na území ČR.
Právě Česká kancelář pojistitelů je pojistitelem hraničního pojištění. Uzavřeno je vždy na příslušnou dobu pobytu jeho zaplacením. Sjednat je ho možné nejméně na dobu 15 dnů.
Kdy si může cizinec sjednat české povinné ručení?
Zejména s ohledem na finanční výhodnost může být pro cizince vhodnější sjednat si povinné ručení klasicky v tuzemsku. Význam to má zejména při pobytu plánovaného na delší časový úsek.
Pakliže chce tuto možnost využít, musí přistoupit na přeregistrování svého auta. Následně mu bude přidělena tuzemská SPZ. Přeregistrování automobilu je, pozor, umožněno pouze cizinci, který v Česku má dlouhodobý, přechodný nebo trvalý pobyt.