Legálně zaměstnaný cizinec má v tuzemsku konkrétně vymezená práva a povinnost. Která to jsou a jak se jich může domoci?
Zaměstnávání cizinců a zákony
Primárně se celou problematikou zaobírá zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Problematiku zaměstnávání cizinců dále upravuje zákon o zaměstnanosti neboli zákon č. 435/2004 Sb. Obecnou definici cizince dále obsahuje cizinecký zákon, tedy zákon č. 326/1999 Sb.
Zaměstnavatel by měl dodržovat veškerá platná ustanovení a vyhnout se jednání, které lze chápat jako diskriminační na základě státní příslušnosti. Co to znamená prakticky?
Zaměstnanec má nárok na stejnou mzdu
Zaměstnavatel je povinen svému zaměstnanci vyplatit dohodnutou mzdu a učinit tak v řádném termínu. I na pracovníky třetích zemí se zároveň vztahuje pravidlo minimální mzdy.
V ČR existuje i institut tzv. zaručené mzdy. Zaručená mzda představuje nejnižší stanovenou mzdu za práci dle konkrétního typu. Rozdělena je do jednotlivých skupin dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti náplně dané profese. Ani nejnižší úroveň zaručené mzdy však, pozor, zásadně nesmí být pod hranicí mzdy minimální.
Co dělat, pokud zaměstnavatel řádně neplatí? Bránit se lze nejprve písemnou výzvou přímo zaměstnavateli. Zaměstnanec může také pracovní poměr ihned ukončit. Lze zadat podnět ke kontrole prostřednictvím inspektorátu práce, případně též využít možnost soudního řešení.
Zaměstnanec má nárok na důstojné pracovní podmínky
Cizinci v tuzemsku bývají najímáni zejména na fyzicky náročnou práci, často v podmínkách směnného provozu nebo s požadavkem na velmi brzký začátek pracovní doby.
To samozřejmě diskriminačním jednáním a priori není. Problematické je další chování některých zaměstnavatelů. Cizinec má jednoznačně právo na dodržování délky pracovní doby a příslušných pauz. Délka jedné směny tak nesmí přesáhnout 12 hodin. Přestávku je nutné využít nejdéle 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
Samostatnou kapitolou je šikana některých zaměstnavatelů, kteří například cizincům neumožní posun na lépe placené a zodpovědnější pozice. Domoci nápravy se lze opět s využitím pomoci inspekce práce, případně soudu.
Zaměstnanec musí pracovat v bezpečných podmínkách
Cizinec musí být proškolen v oblasti BOZP. Přihlédnout je nutné k tomu, že vnímání rizik je individuální a odlišnost může být i kulturně podmíněna.
Při legálním zaměstnání nebo po udělení trvalého pobytu je cizinec účasten veřejného zdravotního pojištění a má tak nárok na ošetření u lékaře v plném rozsahu. V jakýchkoli ostatních případech by měl mít sjednáno komerční zdravotní pojištění.
Má zaměstnanec nárok na nemocenskou? Povinně účastni nemocenského pojištění jsou jednoznačně všichni zaměstnanci, pro OSVČ zůstává účast dobrovolná.
Sociální zabezpečení cizinců v ČR je však širší a při splnění konkrétních podmínek mohou čerpat i další podporu v podobě například pomoci v hmotné nouzi nebo dávek pro osoby se zdravotním postižením. Dávky státní sociální podpory lze vyřídit na úřadě práce.