Integrací se rozumí proces, který je ve vzájemném vztahu mezi cizinci a majoritní společností. Tento obousměrný proces by měl být přínosný pro obě strany. Účelem integrační politiky je sjednocení a přizpůsobení přistěhovalců a občanů přijímací společnosti, a to za vzájemného respektu na obou stranách.
Cílem integrační politiky je taková podpora cizinců, aby se zajistila soudržnost, a zároveň se zamezilo jejich společenské izolaci či vytvoření různých kultur. Jeden z klíčových bodů je také ekonomický rozvoj země, protože i na straně druhé se od cizinců vyžaduje sounáležitost a spoluodpovědnost k dané společnosti.
Cílová skupina
Cílovou skupinou jsou cizinci ze třetích zemí (tzn. mimo Evropskou unii a Švýcarsko), kteří legálně a dlouhodobě pobývají na území České republiky. V krizových situacích si o mezinárodní ochranu mohou požádat i občané z Evropské unie či Švýcarska. Za cílovou skupinu se také rozumí i majoritní společnost.
V České republice je integrace cizinců na území ČR v rukou Ministerstva vnitra, konkrétně je k tomu kompetentní Odbor azylové a migrační politiky.
Koncept je postaven tak, aby byli cizinci schopni důstojného života v České republice, přivětivé podmínky pro sociální a ekonomické začlenění do způsobu života, pochopení zvyklostí a tradic, aby znali svá práva a povinnosti a měli dostatek informací.
Důraz je kladen na infromovanost cizinců a majority, prohloubení komunikace na obou stranách, a v případě potřeby mít dostatek informací, kde vyhledat pomoc a podporu.
Koncepce integrace cizinců
Základním dokumentem integrační politiky je vládní dokument Koncepce integrace cizinců. První koncepce byla přijata v roce 2000 a je aktualizována co pět let.
Jak bylo zmíněno výše, integrační politika v České republice je v kompetencích Ministerstva vnitra, ovšem do této Koncepce je zapotřebí zapojení mnohem více rezortů, protože přijetí cizinců do společnosti se týká téměř každé oblasti.
Ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství, ministerstva financí, ministerstva zdravotnictví, průmyslu a obchodu, apod. Tato koncepce cílí na několik oblastí, které jsou pro tento oboustranný proces klíčové. Znalost češtiny se považuje za základní pilíř integrace cizinců do společnosti.
.jpg)
Je to podmínkou jejich komunikace s většinovou společností, týká se využívání či zvyšování vzdělávání a kvalifikace a v neposlední řadě úspěšného uplatnění na trhu práce. Dále sem řadíme ekonomickou soběstačnost, orientaci cizince ve společnosti a vztahy k majoritní společnosti.
Vyjma výše zmíněné informovanosti jak majoritní společnosti, tak cizinců z třetích zemí, klade tato Koncepce důraz také na implementaci integrační politiky na úroveň krajů a obcí a interkulturní vzdělávání pracovníků v kontaktu s cizinci.
Mimo regionální a lokální správu se v realizaci integrační politiky podílí i nestátní neziskové organizace či různé organizace cizinců. V České republice je zřízeno 14 integračních center, které nabízejí jazykové kurzy různých úrovní, jak pro děti, tak dospělé či připravují na zkoušku z českého jazyka pro získání povolení k trvalému pobytu.
V neposlední řadě nabízejí sociální poradenství, právní poradenství i tlumočnické služby. Provoz těchto center je hrazen ze státního rozpočtu.
Vláda České republiky každoročně vydá usnesení k Postupu při realizaci Koncepce a stanovuje tím konkrétní úkoly na následující rok. V opačném případě se sepisuje zpráva o integraci cizincl, kdy se vyhodnocuje realizace této politiky na území České republiky.
Zpráva obsahuje zprávy jednotlivých rezortů vždy za předchozí kalendářní rok. Od roku 2011 je tato Zpráva součástí materiálu pro informaci vlády jako Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území ČR, kterou předkládá ministr vnitra vládě České republiky, ta následně pak Poslanecké Sněmovně České republiky a Bezpečností radě státu.