Podle údajů, které nedávno poskytl Český statistický úřad, se celých 12 % ze všech zaměstnanců v České republice skládá z cizinců. Dodejme, že za cizince považujeme pouze osoby třetích zemí, kam nezahrnujeme občany zemí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.
Důvodem tohoto počtu cizinců zaměstnaných v ČR, je především fakt, že firmy, jenž působí na tuzemském trhu, nejsou schopny uspokojit požadavky na pracovní pozice ze zdejších zdrojů. A vysoký počet volných pracovních míst v některých odvětvích přímo vybízí je zaplnit pracovníky z cizích zemí.
Zaměstnávání cizinců
Zaměstnávání cizinců však také znamená jisté povinnosti a náležitosti, které je každý zaměstnavatel nucen ze zákona plnit. To přináší pochopitelně o něco vyšší nároky na administrativu.
V případě zaměstnávání občanů ze zemí EU se nejedná prakticky o žádný velký rozdíl v porovnání se zaměstnáváním občana České republiky. U cizinců je to však o něco složitější, což je také důvodem, proč se většina zaměstnavatelů uchyluje k jejich zaměstnávání až v momentě, kdy se to ukáže jako nezbytné.
Minimálně musí příslušnému úřadu práce ohlásit nástup nového zaměstnance-cizince do zaměstnání, a to nejpozději v den nástupu do pracovního procesu, avšak podobným způsobem je povinen hlásit veškeré změny během trvání pracovní smlouvy a některé náležitosti ještě evidovat i další roky po jejím skončení.
Zaměstnavatel obecně může cizince zaměstnat pouze za předpokladu, že má onen cizinec platné povolení k zaměstnání a také k pobytu, respektive je mu udělena zaměstnanecká karta, modrá karta či karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance.
Dohoda o provedení práce nebo hlavní pracovní poměr?
Jestliže zaměstnavatel zamýšlí angažovat cizince do pracovního poměru, bude se dříve či později zaobírat otázkou, zda mu nabídne dohodu o provedení práce či přímo klasický hlavní pracovní poměr.
Nutno podotknout, že každá dohoda musí být uzavřena v písemné podobě, což se v případě cizinců mnohdy neděje a pracují zde tzv. „načerno“. Rovněž pracovní a mzdové požadavky musejí být srovnatelné s těmi, za kterých pracuje běžný občan České republiky.
Hlavní pracovní poměr
V případě, že chce zaměstnavatel zaměstnat cizince, musí onen cizinec disponovat tzv. Zaměstnaneckou kartou. Ta v sobě zahrnuje pracovní i pobytové povolení. K jejímu vydání je potřeba mít uzavřený pracovněprávní vztah, a to na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či také smlouvě a smlouvě budoucí.
Na dohodu o provedení práce se nevztahuje. Zaměstnanecká karta se vydává však pouze na dobu stanovenou v pracovní smlouvě, avšak nejdéle to mohou být dva roky.
Specifickou je karta modrá, která rovněž umožňuje dlouhodobý pobyt cizince za účelem výkonu zaměstnání, avšak vztahuje se pouze na zaměstnání, která si vyžadují vyšší kvalifikaci. To znamená, že cizinec musí mít ukončené vysokoškolské či alespoň vyšší odborné vzdělání, jenž trvalo nejméně tři roky.
Tato karta se vydává především na konkrétní pracovní pozice, na něž je v ČR vysoká poptávka. Cizinec pracující s modrou kartou nesmí mít ze zákona nižší mzdu než je 1,5 násobek hrubé mzdy v ČR.
Existuje ještě také karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, která se týká dočasného převodu zaměstnance v rámci nadnárodní společnosti, která není členem Evropské unie. Takové případy se týkají především manažerů, specialistů či stážistů.
Dohoda o provedení práce
Dohodu o provedení práce se hodí využít v případě, kdy se jedná o práci na nějakém nárazovém úkolu, který si vyžaduje jen určitý čas. Během jeho plnění je možno odpracovat až 300 hodin u jediného zaměstnavatele v rámci jednoho kalendářního roku a nepřesáhnout výdělek 10 000 Kč.
Pakliže je tato částka přesažena, vzniká povinnost hradit pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Nicméně výkon práce cizince na základě dohody o provedení práce nelze vzhledem k výši celkové mzdy považovat za hlavní zdroj jejich obživy na území ČR.
Fakt, že do výdělku 10 000 Kč nemusejí hradit pojištění, pro ně v případě nemoci nebo úrazu může znamenat vážný problém.
Získat cizince do hlavního pracovního poměru je o něco složitější, než s ním podepsat dohodu o provedení práce, avšak záleží na tom, jakou pracovní pozici potřebuje zaměstnavatel obsadit.
V současné době je v některých odvětvích akutní nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků obzvlášť, tudíž se budou zdejší zaměstnavatelé muset v budoucnu více spoléhat na pracovníky z cizích zemí. To by mohlo přinést zjednodušení legislativy a s ní spojené administrativy.