Švarcsystém je specifický způsob zaměstnávání. Co je jeho podstatou, proč se k němu někteří zaměstnavatelé uchylují a jaké má výhody a nevýhody?
Co je švarcsystém
Švarcsystém se objevil v tuzemsku v 90. letech. Pojmenování nese po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej začal používat jako první. Jeho zaměstnanci na počátku 90. let pracovali na vlastní IČO.
Švarcsystém dnes tedy znamená, že ačkoli osoby vykonávající pro podnikatele určitou činnost nevystupují formálně v roli jeho zaměstnanců, fakticky činnost příslušnou zaměstnanci vykonávají. Na pohled nicméně vztah obou subjektů jeví jako vztah dvou nezávislých podnikatelů.
I zaměstnanec tedy vlastní živnostenské oprávnění. Tomu ale povaha vztahu a vykonávané činnosti neodpovídá, neboť se jedná o tzv. závislou činnost. A ta by měla být vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu.
Rovněž je podmínkou, aby se činnost vykonávala na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném určeném místě.
Jaké výhody z tohoto způsobu zaměstnávání plynou?
Výhody z tohoto způsobu zaměstnávání plynou především zaměstnavateli: Dochází ke snížení administrativní zátěže a zaměstnavatel navíc nemusí platit povinné odvody. Výhodou je i to, že se neodvádí ta část sociálního pojištění, kterou běžně platí za zaměstnance zaměstnavatel. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná.
Obě strany se navíc mohou chtít vyvázat z povinností, které stanovuje zákoník práce. Ten může být vnímán jakožto příliš omezující.
Zaměstnávání cizinců na švarcsystém je navíc často spojeno se snahou obejít povinnost mít povolení k zaměstnání. A to opět primárně z pozice zaměstnavatele. Cizinec si musí samostatně vyřídit dlouhodobý pobyt za účelem podnikání.
Není tak s podivem, že mezi tuzemskými firmami je tato možnost preferována a zaměstnanci jsou tak často do podobného vztahu nuceni i přesto, že je to pro ně nevýhodné.
Jaké má švarcsystém nevýhody?
Z pohledu pracovního práva se jedná o nelegální zaměstnávání. Definici závislé činnosti již od roku 2012 přesně specifikuje novela zákona o zaměstnanosti.
Proto se na kontroly zaměřuje i Státní úřad inspekce práce a na monitorování situace se rovněž podílí i Úřad práce. A informace kontrolorů potvrzují, že odhalených případů přibývá nejen mezi Čechy, ale také v případě zaměstnávání cizinců.
Zaměstnanec i zaměstnavatel jsou v případě odhalení vystaveni riziku pokuty. Zaměstnavateli hrozí postih v minimální výši 250 000 Kč, horní hranice potom činí dokonce 10 000 000 Kč. Pokuta pro zaměstnance se může vyšplhat až do výše 100 000 Kč.
Pro zaměstnance plynou ze švarcsystému i další nevýhody: Nedostane náhradu mzdy v době nemoci, nemá nárok na dovolenou a není nijak chráněn při nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení.