Povinná školní docházka je povinná, a to nejen pro děti v tuzemsku. Obdobná povinnost se týká i těch dětí, jejichž rodiče jsou cizinci. Jaká specifika se pojí s takovým nástupem do školy?
Povinná docházka cizinců z hlediska zákona
Pokud dlouhodobě pobývá na území ČR, musí dítě absolvovat standardní devítiletou školní docházku, a to v době mezi 6. a 17. rokem života. Dlouhodobý pobyt znamená, že se rodiče s dítětem na území republiky zdrží 90 dní a déle. Pravidlo se týká jak občanů EU, tak i občanů tzv. třetích zemí.
Dítě by tedy mělo standardně nastoupit do školy právě v 6 letech, přičemž povolení k pobytu se dokládat nemusí. Výjimkou jsou případy, kdy budoucí prvňáček podstoupí vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, kde se vyhodnotí, že ještě na nástup do školy není dostatečně zralý. Pak může dostat, podobně jako jakékoli jiné české dítě, odklad.
Pokud podobné důvody neexistují, dítě do školy nastoupit musí a rodič musí dohlédnout na to, aby dítě skutečně školu navštěvovalo.
Pokud by tak nečinil, dopouští se přestupku, za což mu může být udělen finanční postih ve výši až 3000 Kč. Ve zvláště závažných případech může neplnění školní docházky dokonce být klasifikováno coby trestný čin.
Praktické začlenění dětí s jiným mateřským jazykem
Základním požadavkem pro nástup do školy je, aby dítě ovládalo český jazyk. Na základní či střední škole tak výuka probíhá standardně. Jiný jazyk svým souhlasem musí posvětit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Pokud hovoříme o dětech občanů ze států Evropské unie, mají možnost chodit do tzv. třídy pro jazykovou přípravu. Ta zahrnuje minimálně 70 hodin výuky českého jazyka. Děti cizinců ze třetích zemí pak už tuto možnost nemají.
Specifický případ představovaly v dobách minulých děti žadatelů o azyl nebo děti azylantů. Ty byly zařazeny do skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Školy si jednak mohly kvůli těmto žákům požádat o asistenta pedagoga a jednak bylo možné v rámci tzv. vyrovnávacích tříd poskytnout těmto dětem bezplatnou základní jazykovou přípravu.
To již není sice upraveno v žádném metodickém pokynu, v praxi se ale toto řešení osvědčilo, proto se v neměnné podobě stále využívá.
Jinou možností je zařazení budoucího školáka také do třídy přípravné. Ta slouží v současné době primárně dětem, kterým byl z nějakého důvodu doporučen odklad školní docházky, tedy těm, jimž by měla pomoct vyrovnat jejich vývoj. Svůj smysl ale má právě i u dětí, které jsou ve vzdělávacím zařízení znevýhodněné z hlediska sociálního.
Pedagogičtí odborníci se shodují, že děti si nejlépe osvojí komunikační dovednosti už tehdy, pokud začnou navštěvovat předškolní vzdělávání. Ideální tedy je nečekat na první třídu, ale zapsat dítě již do mateřské školy.