Ukrajina je zemí, o které se v poslední době hovoří s velkou intenzitou nejen ve veřejném prostoru. Řada Ukrajinců nalezla útočiště i v České republice. Ve vzájemném sblížení v nelehké době jistě pomůže i poznání zvyků této země. Jak se na Ukrajině slaví Velikonoce?
O týden později a se spoustou jídla
Obecně jsou Velikonoce významným křesťanským svátkem. V Česku je však zásadním způsobem ovlivnila i pohanská tradice. To na Ukrajině si tyto svátky svůj duchovní význam uchovaly.
Ukrajinské Velikonoce jsou navíc tradicí stále velmi živou a aktivně udržovanou mnoha lidmi. Slaví je nejen obyvatelé na vesnicích, ale i ve větších městech. A to pozor, o týden později oproti našemu termínu. Důvodem je juliánský kalendář, jímž se řídí pravoslavná církev. V našich krajích naproti tomu využíváme gregoriánský kalendář.
Na Ukrajině se tyto svátky nazývají Velykden neboli Velký den. Předchází jim důkladná příprava. Už několik týdnů před nimi se totiž drží půst. Tradice půstu je sice známá i v tuzemsku, avšak většina lidí ji aktivně nedodržuje.
Půst trvá celkem 40 dnů, poté se světí pascha, což je pečivo připomínající tuzemský mazanec. Proto se taktéž někdy i celé Velikonoce označují termínem pascha.
Po takto dlouho trvajícím půstu není jistě příliš s podivem, že značný význam má o Velikonocích jídlo. Lidé se scházejí se svými nejbližšími k oslavám právě u slavnostně prostřeného stolu. Na něm bývá zastoupeno především maso a ryby. Podávají se taktéž typicky pokrmy z mléka.
Stůl bývá též pro podtržení výjimečné atmosféry slavnostně ozdoben, a to typickými květinami jara, jako jsou narcisy nebo tulipány.
Malovaná vajíčka i polévání vodou
Jednou z tradic, která je z pohledu Čecha specifická, je taktéž nošení jídla na hroby, kde probíhá i přiťuknutí vajíčkem. Ostatně právě vajíčka tu rovněž patří k neodmyslitelným atributům Velikonoc. Tradiční kraslice se nazývá pysanka a je bohatě zdobená. Další typ barvených vajíček vypadá odlišně. Nazývají se krashenky a typické je pro ně to, že při jejich výzdobě používá červené barvivo symbolizující Kristovu krev.
Příprava vajíček vyžaduje určitý čas a vyhrazena na ni proto bývá sobota po Velkém pátku. Zdobí je tradičně ukrajinské ženy a dávají si na tom poměrně dost záležet. Vajíčka se dávají za okno na odiv všem kolemjdoucím. Mají však i svou magickou funkci, domácnost totiž chrání před zlými silami.
I na Ukrajině se dodržuje velikonoční pondělí. Tradiční české šlehání pomlázkou však podle historiků nemá jinde ve světě obdoby. Ani na Ukrajině jej neznají a cizincům běžně tento zvyk evokuje spíše násilí než oslavu.
Ukrajinští muži dámy a dívky polévají vodou nebo voňavkou. Ti, kteří měli možnost podobnou aktivitu zažít, se shodují, že se o nikterak mírumilovnější verzi českých obyčejů nejedná, neboť pánové se kromě svých rodinných příslušnic občas nezdráhají tradicemi „poznamenat“ ani dámy na veřejnosti. Na druhou stranu mají slečny a ženy na Ukrajině právo koledníkům oplatit stejnou mincí.