Při návštěvě Srbska se jistě zaslouží věnovat pozornost i celé řadě místních tradic a zvyků, které jsou dodnes dodržovány. Je samozřejmé, že hojně se je s nimi možné setkat především na venkově, kde se tyto tradice a zvyky dědí již po staletí z generace na generaci. Bylo by neodpustitelným hříchem, kdyby se o ně člověk při návštěvě Srbska nezajímal.
Slava odkazuje k tradici dávných předků rodu
Nejvýznamnější srbskou oslavou je Slava, která je svázána s křestním jménem. Každá rodina přitom oslavuje svoje křestní jméno. Jedná se o jméno a den, kdy měl pradávný předek přijmout pravoslavnou víru a spolu s ní i jméno.
Rodina tak může slavit třeba Stefana, i když se v ní v současnosti nikdo s takovým jménem nenachází. Slava tedy nemůže být spojována s naším slavením svátku. Na těchto oslavách se schází široké rodiny i mnoho přátel. Jestliže se turistovi poštěstí, že ho nějaká rodina pozve na svoji slavu, rozhodně by neměl odmítat, protože se jedná o velkou poctu a příležitost, která se již nemusí naskytnout.
K srbským Vánocům neodmyslitelně patří pečené selátko
Pravoslavné Vánoce se potom v porovnání s těmi, které známe my, slaví úplně jinak. Začínají až 7. ledna, přičemž v jejich předvečer se drží takzvaný Badnji večer. Hlava rodiny uřízne v lese dubovou větev, které se říká chrastova grana. Ta se ozdobí slámou a okrasnými větvičkami. Je vnímána jako symbol srbských pravoslavných Vánoc.
Tento den se jí postní strava, přičemž na venkově jsou lidé ještě dnes zvyklí večeřet na slámě. Současně se opéká sele, které je následující den, kdy Vánoce začínají, hlavním jídlem. Nelze se divit, že se na ně Srbové po předcházejícím půstu velmi těší.
Je striktně zakázáno selátko během pečení ochutnávat! Pravá přední noha ze selete se schovává až do Nového roku, který je 15. ledna.
Svátek Epifanie vyzkouší odolnost otužilců
Svátek Epifanie se slaví 19. ledna. Jedná se o připomenutí posvátných vod Jordánu, v nichž byl pokřtěn Ježíš. Z toho důvodu se tento den pořádají velká svěcení vody a hromadná koupání věřících v ledových řekách a jezerech.
Srbská pravoslavná církev dokonce realizuje pro věřící sportovní závody v zimním plavání, jež se nazývají plavba pro čestný kříž. Délka závodu je i s ohledem na velkou zimu symbolických 33 metrů, což odkazuje na věk Ježíše, ve kterém byl ukřižován. Vítězem se stane ten plavec, který první doplave do cíle a dotkne se kříže, jenž drží v ruce pravoslavný kněz.
Tato tradice byla v komunistické Jugoslávii zakazována, ale po pádu komunismu a rozpadu státu opět získala na popularitě.
Ptačí svatba přináší odměnu pro děti za jejich péči o ptáčky
Děti by ze způsobu slavení Vánoc v Srbsku patrně velkou radost neměly, protože v celé řadě rodin není zvykem dávat dětem jakoukoli nadílku. Ty tak musejí počkat až do 25. ledna, kdy se slaví takzvaná Ptačí svatba.
Tento den ráno položí na parapet talíř, do kterého dostanou různé sladkosti a speciální pečivo. Jedná se o symbolické dárky ptáků, kteří mají tento den slavit svatbu a touto formou údajně děkují dětem za to, že nezapomněly během dlouhých zimních dní plnit krmítka.
Velikonoce předznamenává dlouhý půst
Velikonoční svátky jsou stejně jako v celém křesťanském světě pohyblivé. Protože Srbové jsou pravoslavní, často se stane, že je slaví později než my, a to kvůli různé metodě výpočtu. Před Velikonocemi je v Srbsku držen striktní šestitýdenní půst, jenž má přísná pravidla ohledně potravin a jejich zpracování.
Nelze se divit tomu, že v tomto období jsou někteří místní obyvatelé nejen pohublí, ale mohou být i nevrlí. Srbské kraslice jsou potom celosvětově uznávaným pojmem, když vynikají precizností svého ztvárnění.