Až do dubna roku 2017 museli občané Ukrajiny do zemí EU cestovat pouze v okamžiku, pokud měli platné vízum. Vzhledem k tomu, že za různým účelem jich napříč Evropou mířilo značné množství, situace se tak komplikovala.
Evropský parlament proto rozhodl o zrušení vízové povinnosti a o částečném zjednodušení výchozího stavu. Jak vypadá situace nyní?
Pobyt občanů třetích zemí na území ČR
Vízum pro Ukrajince již přestalo být nezbytností, nově stačí pouze tzv. biometrický pas. Alespoň pokud přijedou na území některého státu Schengenského prostoru (což se vztahuje i na Českou republiku) na méně než 90 dnů, které tu stráví v následující lhůtě 180 dnů.
V případě potřeby dlouhodobého pobytu nad zmiňovaných 90 dní dál platí omezení. Na občany Ukrajiny se v takovém případě nahlíží jako na cizince, jsou tzv. občany třetích zemí. Proto je stále vízum nutností.
Vydáno může být za různým účelem cesty – kulturním, pracovním, studijním, na pozvání nebo rodinným. Pracovní cesty lze mimo to ještě rozlišit na základě toho, zda se jedná o sezónní zaměstnání nebo o podnikání.
Jakékoli další nespecifikovatelné účely pobytu lze pak shrnout pod víza označovaná jako „ostatní“. 
Pobyt za účelem výdělečné činnosti
V případě, že občan Ukrajiny se rozhodne na území ČR pracovat, potřebuje vzhledem ke svému statusu cizince nejen již uvedené pracovní vízum, ale rovněž i pracovní povolení. Pracovní povolení pro Ukrajince vydává příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému by se navíc mělo i oznamovat, že pracovní místo pro cizince vzniklo. 
Teprve v okamžiku, kdy má dotyčná osoba vízem potvrzeno, že na území ČR smí pobývat, smí díky pracovnímu povolení současně v rámci České republiky vykonávat i výdělečnou činnost.
Kvůli zdlouhavému žádání na dvou různých místech proto novela zákona o pobytu cizinců a zákona o zaměstnanosti zavedla v roce 2014 alternativu v podobě tzv. zaměstnanecké karty. Ta v sobě spojuje zároveň povolení k pobytu i pracovní povolení.
Je však nutné, aby pracovní doba dotyčného žádajícího zaměstnance činila alespoň 15 hodin za týden a jeho mzda odpovídala mzdě minimální. Naopak stanoveny nejsou požadavky na kvalifikaci zaměstnance. Tím se zaměstnanecká karta liší od tzv. modré karty.
Ta zastupuje obdobně jak pracovní povolení, tak i povolení k pobytu. Získat ji však mohou výhradně ti, kteří absolvovali alespoň tříleté vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělávání.
Hrubá mzda se v tomto případě musí rovnat alespoň 1,5násobku průměrné roční mzdy a zaměstnavatel je se zaměstnancem povinen uzavřít pracovní smlouvu minimálně po dobu jednoho roku.
Jak zjednodušit nezbytné formality
Úspěch a rychlé vyřízení celého procesu přitom nemalou měrou závisí i na tom, jak dokonale budete připraveni. Pokud si nejste jisti, které potřebné dokumenty musíte mít, co je třeba zařídit a jaké konkrétní instituce obeznámit, lze k zařizování formalit využít prostředníka v podobě pracovní agentury.
Nově můžete využít také zjednodušený postup ve formě projektu - režim Ukrajina, který celý proces zjednodušuje a zrychluje.