Ekonomika roste, státu se daří nejlépe v novodobé historii, ovšem běžného občana tento růst stejně nijak výrazně nezasáhl. Výše minimální mzdy se sice zvedá, ovšem průměrná mzda zůstává pro mnohé občany naprosto nedosažitelným cílem.
A zvedání v průměru o pár stovek ročně nikomu nepřilepší, protože stejným tempem zároveň rostou i ceny potravin, benzínu a vlastně veškerého spotřebního zboží.
Cítíme se proto často v začarovaném kruhu, ze kterého nedokážeme najít žádné rozumné východisko. Najdou se mezi námi ale i tací, kteří se rozhodli své pracovní štěstí hledat v cizině.
A takových není zrovna málo. A jaký stát nejčastěji láká zraky nespokojených Čechů? Každý z nás jistě dokáže logicky odvodit, že v nejvíce případech se lidé rozhodnou pracovat v Německu.
Proč je tolik lákavá právě práce v Německu?
Nutno podotknout, že největší skupinu Čechů, kteří v Německu pracují, jsou občané Západních Čech. Je to vlastně zcela logické.
Zejména v bavorském příhraničí působí řada takzvaných "pendlerů", kteří dojíždějí do svého zaměstnání většinou dojíždějí každý den z pohodlí svých domovů. Cesta za hranice západočechům nezabere příliš času ani financí na pohonné hmoty, ale výše mezd se s těmi českými jednoduše nedá srovnávat.
Do Německa samozřejmě může jít pracovat každý z nás, ovšem každodenní dojíždění z jiné části republiky se finančně ani časově rozhodně nevyplatí. Jedině v případě, že si jasně stanovíte pracovní dny a domů budete jezdit jen v časech osobního volna (většinou pouze víkendy).
Pokud je člověk sám, vyplatí se sáhnout i po této možnosti. V momentě, kdy do hry vstupuje vlastní rodina, už by nad tím každý spořádaný rodič musel dlouze přemýšlet (a nakonec myšlenku pustit k vodě).
Místem, kde pracuje největší procento Čechů, je město Cham. Podle statistik pracovních agentur se jich zde vyskytuje přibližně 3 300. Přitom se dá Cham svou velikostí přirovnat například k Jičínu.
Češi a Německo v řeči čísel a faktů
Z průzkumů vyplývá, že až 90 % Čechů, kteří se vydávají na cestu mezi Německem a Českou republikou, míří právě do práce. Ještě v roce 2011 se v Německu rozhodlo pracovat 7 000 našich obyvatel. K minulému roku byl zaznamenán počet 25 000, což značí téměř čtyřnásobný nárůst.
Život na cestách nejvíce vyhledávají lidé ve věku mezi 30 – 45 lety. Absolventi škol do 25 let se do Německa vydávají pouze z 10 %. Znamená to tedy, že mladí lidé na domácí půdě nalézají uplatnění snáze.
Nebo se jen dokáží spokojit s nižší mzdou, na rozdíl od starších, kteří už vědí, co od života chtějí a potřebují si ke splnění svých plánů vydělat dostatek peněz, které si zřejmě v České republice vydělat nedokáží.
V kurzu není jen Německo
Nejen do Německa v posledních letech Češi utíkají. Lákavě zní například práce v severských státech, Anglii, USA, Kanadě nebo Rakousku.
Češi utíkají za hranice, cizinci zas k nám
Čechům se výše mezd u nás nelíbí, ovšem mnoho cizinců se k nám doslova těší a ještě rádi vždy prodlužují svá pracovní víza. Cizinci se u nás věnují opravdu široké paletě profesí. Například v Česku kopou kanály, uklízejí, staví domy, učí, starají se o nemohoucí, pečují o děti, vyrábějí auta nebo dětská hřiště, řídí nákladní automobily nebo pracují v jakékoli výrobě.
Nejpočetnější zastoupení zahraničních pracovníků u nás má již několik let Ukrajina, následovaná Vietnamem a nově také Mongolskem. Tyto tři národnosti však u nás bývají nejvíce finančně podhodnoceni, protože jsou rádi za to, že vůbec mohou pracovat (a zaměstnavatelé toho mnohdy využívají).
Kvalitně jsou u nás zaplaceni (leckdy i kvalitněji, než my Češi samotní) jsou naopak Němci, Slováci, Rusové a Rumuni. Všechno se ale samozřejmě odvíjí v závislosti na zvoleném oboru a pracovní pozici, kterou daný člověk zastává.
Slova na závěr
Trendem dnešní doby se stává fakt, že čím dál tím víc lidí hledá své štěstí v zahraničí. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli do budoucích let počty Čechů v zahraničí a samozřejmě také počty cizinců v Česku, v následujícím čase stále intenzivně porostou.