Ministerstvo práce a sociálních věcí společně se Státním úřadem inspekce práce v aktuální kampani upozornily na některé případy pracovního vykořisťování. K čemu nejčastěji dochází a jakým způsobem se může zaměstnanec bránit?
Kdo je obětí pracovního vykořisťování
Nejčastěji se takové pracovní vykořisťování týká cizinců, jejichž situace je složitější kvůli neznalosti tuzemského právního prostředí, ale i běžných reálií. To lze pochopitelně na vrub přičíst i jazykové bariéře. Ta navíc přispívá i k fyzické izolaci těchto osob.
Vůči svému zaměstnavateli je zahraniční zaměstnanec často v závislé pozici z pohledu ekonomického, ať už kvůli celkově horšímu sociálnímu postavení jednotlivce či rodiny, případně z důvodu dluhů. Ve stížené situaci se takový zaměstnanec může navíc ocitnout nejen kvůli svému zaměstnavateli samotnému, ale i pod vlivem neseriózně jednající pracovní agentury.
Jednání některých zaměstnanců v ČR mívá nejen charakter vykořisťování, ale i podvodu, kdy je cizinci slibována dobře placená práce na území ČR, zatímco v reálu je nucen vykonávat práci fyzicky mimořádně náročnou, vyloženě podřadnou, případně špatně ohodnocenou.
Zcela samostatnou kapitolu pak představují cizinci, kteří nejčastěji kvůli tíživé ekonomické situaci nepracují na území České republiky legálně.
Pracovní vykořisťování je fenoménem, na který je potřeba nahlížet komplexně. Kromě porušování individuálních práv pod jeho vlivem dochází i ke snižování objemu peněz odvedených v rámci sociálního a zdravotního pojištění a na daních z příjmu.
Co je vykořisťování
Vykořisťování je v pracovní sféře běžné, avšak stále relativně „neviditelné“. Jednoduše jde o problém, o němž se příliš nemluví.
Již v Listině základních práv Evropské unie jsou přitom zakotvena některá práva, především právo na důstojnost, zákaz diskriminace nebo nárok na slušné a spravedlivé pracovní podmínky.
V praxi však celá řada těchto na pohled zcela samozřejmých zásad bývá porušována. Zaměstnanci se proto potýkají s tím, že je jim mzda neoprávněně krácena, případně není vyplácena vůbec, jsou k práci nuceni, tráví ve svém zaměstnání neúměrně dlouho času, případně nemají nárok na standardně proplacenou dovolenou či nemocenskou.
Nátlakové chování se stupňuje v některých případech až do té míry, že zaměstnavatel pracovníkům zadržuje jejich osobní doklady, případně musejí čelit vyhrožování a vydírání.
Kam se v případě pracovního vykořisťování obrátit
Základní zásadou je bránit se a na nevhodné chování upozornit. V ČR existuje hned několik kompetentních pracovišť, na která se mohou cizinci v případě, že se stali obětí pracovního vykořisťování, obracet. Zejména je to:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
- poradci v síti EURES
- Státní úřad inspekce práce
- Policie České republiky
- neziskové organizace La Strada, Diakonie ČCE a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
- Sdružení pro integraci a migraci
- Centrum pro integraci cizinců