Bělorusové jsou slovanským národem, který tvoří významnou menšinu taktéž v České republice. Vyplatí se, proto seznámit se blíže se zvyklostmi a tradicemi, které se v této zemi udržují.
Jak se slaví běloruské Vánoce
Obyvatelé jsou velmi nábožensky založeni, vyznávají však převážně pravoslaví. Proto zde Vánoce nepatří ke stěžejním svátkům roku. Nejdůležitějším datem je až 7. leden. Samotný Štědrý večer tráví Bělorusové poměrně skromně a opulentní večeři bychom hledali marně.
Způsobeno je to, podobně jako například v Rusku, odlišným kalendářem. Používá se zde juliánský kalendář. To způsobuje posun 13 dnů oproti kalendáři gregoriánskému. Dárky si v Bělorusku lidé dávají až 31. prosince. Ty dětem naděluje Děda Mráz. Od Santa Clause, známého také u nás, se běloruská vánoční figura liší především tím, že má k sobě ženský protějšek – Zimu.
Obyvatelé, kteří se hlásí ke katolické víře, nicméně slaví i Vánoce katolické. Jako Vánoce bychom z pohledu Běloruska tedy mohli označit období, které začíná už 25. prosince. Významně jsou prodchnuté především náboženstvím.
Nejdůležitější období v roce: Velikonoce
Nejdůležitějším svátkem jsou bezesporu právě Velikonoce. Svátek má pohyblivé datum, slaví se týden po Velikonocích katolických. Pravoslavné svátky mají přitom poměrně striktně dán systém tradic, které se dodržují.
Typickou místní zvyklostí je zejména svěcení paschy (tedy tradičních vajíček a sladkosti podobné klasickému českému mazanci). Pravidelně se po celé zemi také pořádají pravoslavné mše v chrámech. Konají se celou noc.
Typické novoroční tradice
Nový rok se slaví s náležitou pompou. Tento den tráví Bělorusové se svými nejbližšími v hlučných oslavách a se sklenkou šampaňského. Ulice jsou výrazně nazdobené neony.
Běloruská rodina usedá 31. prosince ke slavnostní novoroční večeři. Slaví se oficiálně až od půlnoci, a to primárně jako přivítání nadcházejícího roku. V Bělorusku tedy na rozdíl od Česka není příliš zvykem slavit Silvestr v podobě rozloučení s rokem stávajícím.
Turisté by si také měli uvědomit, že oficiálně je zakázáno otevřeně popíjet na ulici alkohol. V tomto období jsou však nicméně policejní složky vůči společensky unaveným návštěvníkům tolerantnější. Dle WHO je ostatně průměrná spotřeba alkoholu v zemi značná.
Den vítězství – 8. května
Podobně se toto datum slaví i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Bělorusové si připomínají vítězství nad nacistickým Německem. Většina lidí tento den silně ctí a vzpomíná na ty, kteří ve válce padli.
Na paměť tohoto významného dne se především pořádají četné průvody. Oslav se účastní také váleční veteráni, všude zní hudba. Jedná se však také o kulturní program vhodný i pro rodiny, pro nejmenší bývají dokonce připravené atrakce.
Kupalle neboli kupadelné svátky
Kupalle jsou svátkem typicky zakořeněným ve slovanském koloritu. Původně šlo oslavu letního slunovratu, na kterou byl později navázán církevní svátek Jana Křtitele.
Dle gregoriánského kalendáře se slaví v noci z 23. na 24. června. Známá je tato noc také jako svatojánská, pod tímto označením známe toto datum i v Česku. V pravoslavném prostředí se ještě před tímto svátkem slavily tzv. letnice.
Součástí tohoto svátku je v Bělorusku především zapalování ohňů, podobně jako tuzemské „pálení čarodějnic“. Shromáždění lidé tančí a zpívají. Stále živé je mezi Bělorusy i u nás známé přeskakování přes oheň.
Navázána je na Kupalle i celá řada dalších mýtů a legend. Věří se totiž, že se jedná o magické období, během něhož se „probouzejí“ nadpřirozené síly. Proto se také traduje, že jen během svatojánské noci kvete kapradí. Podaří-li se vám vzácnou rostlinu najít, můžete najít i své štěstí.