Placení daní je jednou z nepříjemných povinností, která provází každého z nás. Jak ale postupovat v případě, kdy pracujete v jiném státě, než máte trvalé bydliště? Budete platit daně tam kde pracujete nebo tam kde bydlíte? Zorientovat se v problematice daňového domicilu není snadné.
Problematika daňového rezidenta
Poté co začaly v Evropské unii platit těsné obchodní vazby a uvolnil se pracovní trh, stále více lidí se vydává za prací do některého z členských států. Mohou získat zajímavé zkušenosti, naučit se lépe jazyk, získat vyšší příjmy. 
Nejsou to jen čeští občané, kteří hledají uplatnění v sousedních nebo vzdálenějších zemích. Za prací přijíždí i mnoho cizinců k nám. Všichni se velmi brzy budou muset začít zabývat otázkou daňového rezidenta a problematikou dvojího zdanění. V čem je problém? Zjednodušeně řečeno se jedná o odpověď na otázku, kde platit daně. Mnoho států má mezi sebou uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které upravují podrobně povinnosti daňových subjektů. S otázkou, kde platit daně úzce souvisí problematika daňového domicilu. Domicil je obecné označení pro bydliště nebo místo, kde se trvale osoba zdržuje. V případě právnické osoby se jedná o sídlo společnosti. Jak je to v případě, kdy bydlíte v jednom státě, ale za prací cestujete do jiného státu? Nebo se na několik měsíců v roce přestěhujete? Tady je důležité vymezení daňového domicilu. Daňový domicil určí příslušnost poplatníka k zemi, ve které odvádí daně. Ve státě, kde bude poplatník plnit svou daňovou povinnost, bude daňovým rezidentem. Odpověď na otázku, co je daňový rezident je poměrně jednoduchá. Daňový rezident je poplatník s neomezenou daňovou povinností v daném státě. Poplatník v daném státě musí zdanit příjmy místní i příjmy ze zahraničí. V problematice může nastat mnoho otazníků a nejasností, zejména v případě, kdy během roku pracujete v několika státech. Malý výkladový slovník:
- Domicil – bydliště osoby nebo sídlo právnické osoby, místo stálého pobytu.
- Daňový domicil – vztah daňového subjektu (FO nebo PO) k danému státu.
- Daňový rezident – poplatník s daňovou povinností ve státě, který má povinnost zdanit zde i příjmy ze zahraničí.
- Potvrzení o daňovém domicilu – prokazuje, že jste českým daňovým rezidentem, slouží k uplatnění slev na dani.
Kdy jsem daňovým rezidentem
Daňové rezidenství se neurčuje podle trvalého bydliště. Je třeba splnění více podmínek. Nezáleží ani na tom, zda v zemi pobýváte dlouhodobě a máte přechodné bydliště nebo jen přijíždíte na část dne. Ukrajinský občan, který se přestěhuje do Prahy a bude mít v Praze pronajatý byt, zde může pracovat i po celý rok, tedy více než 183 dní v roce. 
Pokud se však vrací do svého trvalého bydliště na Ukrajinu, kde je jeho manželka a děti, bude daňovým rezidentem Ukrajinské republiky. Teprve ve chvíli, kdy by se za ním jeho rodina přestěhovala, bude daňovým rezidentem ČR i v situaci, kdy si ponechá trvalé bydliště v ukrajinském bytě. Při určení daňového rezidenta se postupuje podle určení takzvaného střediska životních zájmů, které v prvním případě bylo na Ukrajině, ve druhém případě už se přesunulo do Česka. Ve druhém případě bude slovenský občan českým daňovým rezidentem a může požádat finanční úřad o vydání potvrzení o daňovém domicilu. Tento formulář je k dispozici na internetových stránkách finančního úřadu a prokazuje, že je občan českým daňovým rezidentem a může si v Čechách uplatnit slevy na dani. Určení daňového domicilu nebývá vždy snadné a často je to složitá otázka i pro zkušeného daňového poradce. Jedná se o vazby poplatníka na určitý stát, a to nejen jeho osobní vazby, ale i jeho hospodářské vazby. Je třeba také zmínit skutečnost, že se pojem osoba s daňovým domicilem a pojem daňový rezident v mnoha smlouvách zamezujících dvojí zdanění považují za totožné. Informovat daňové subjekty o jejich povinnostech a poukázat na rizikové oblasti je i jedním z cílů Unie daňových poplatníků.