Chystáte se o Vánocích navštívit Ukrajinu či během nich budete hostit ukrajinské přátele? Tak právě vám se bude hodit tento článek, pojednávající o vánočních zvycích Ukrajinců a o tom, v čem se liší či případně shodují v porovnání se zvyklostmi Čechů.
Kapra u štědrovečerní večeře nenajdete, ale i tak si velice pochutnáte
Jedním z největších a na první pohled viditelných rozdílů je skutečnost, že Ukrajinci neslaví Vánoce 24. prosince, jak je tomu běžné v našich luzích a hájích, ale o celých 14 dní později, to jest 7. ledna, přičemž dárky si mezi sebou rozdávají již v podvečer dne předcházejícího.
Důvod k tomuto časovému posunu je však prostý a opodstatněný – Ukrajina patří totiž mezi pravoslavné země, tudíž se řídí juliánským kalendářem, oproti na českém území využívanému gregoriánskému kalendáři.
Bez povšimnutí by neměl zůstat kontext s nedávnou minulostí, kdy během sovětské diktatury nemohly být Vánoce na Ukrajině oficiálně slaveny. Tradiční Vánoce se na ukrajinské území vrátily opět až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Nyní se však přesuneme již k samotné oslavě Vánoc, ke které mimo jiné patří v českých zemích neodmyslitelně i kapr, podávaný ke štědrovečerní večeři. Nicméně při oslavě Vánoc dle ukrajinských tradic na něj budete čekat marně, ovšem milovníci dobrého jídla si i tak zajisté přijdou na své, neboť ukrajinská Sviata Vecheria (Svatá Večeře) se vyznačuje tím, že by měla obsahovat nejméně 12 pokrmů.
Za zlatý hřeb tohoto hodování je pak všeobecně považována Kutia, což je dezert vyrobený z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů.
České a ukrajinské Vánoce toho mají plno společného
V čem se však české a ukrajinské Vánoce shodují je tradice stavění betlémů. Zvyk, jenž odkazuje na Ježíšovo narození, tak jak je vyobrazeno v bibli, a na jehož počest bývají vytvářeny nejčastěji malé dřevěné stavby s figurkami malého Ježíše v jeslích, Marie, cizinců dávajících mu dary a Betlémské hvězdy.
Na Ukrajině můžeme betlémy nalézt v hojné míře především na veřejných místech, nejčastěji je můžeme spatřit před kostely či přímo v jejich interiéru.
Dalším společným prvkem Vánoc dle českých a ukrajinských zvyklostí je zdobení vánočního stromku, které na Ukrajině probíhá typicky až během Štědrého večera, v ukrajinštině nazývaného Sviaty Vechir.
Ovšem obyvatelé západní Ukrajiny v tomto zcela vybočují a často místo stromku používají Didukh, což je svazek pšenice nebo žita, jenž by měl majitelům zajistit prosperitu po celý další rok.
Předvánoční čas pak též i na Ukrajině zpestřuje všem věkovým kategoriím Mikuláš, jenž stejně jako v Čechách chodí necelé tři týdny před Vánoci a obdarovává je dárky, které nejčastěji zanechává pod polštářem jejich postelí či před vchody do jejich domů.
Na závěr nutno dodat, že ať už slavíte Vánoce kdekoliv, tak nezapomeňte na to, že by všechny měly mít společný rys a to sice, že hlavním smyslem Vánoc je především pohodová atmosféra v kruhu nejbližších přátel.